Lea imaš
Imaš mo eallin rievdá
Mo du buoremus olbmái šaddá son gean don it šat dovdda
Mo beaivváš fáhkkestaga láhppu, ja buot sevnnjoda
Lea imaš
Imaš mo eallin lea
Mo dovdat iežat okto lihkká don lea olbmuid luhtte
Mo beahttašupmi dahká olbmuid berošmeahttumin
Lea imaš
Imaš mo eallin lei
Mo ikte dáhpáhusat eai šat leat eará go muitut otne
Mo oidnen du ikte ja mo otne leat rievdan
Moai letne máŋgii gullan ahte olbmot dadje ahte Kárášjogas han manná hui bures sámegiel ja dárogiella seammá skuvlašiljus, ja lea maiddái ággastallan Deanus go lea sahká ođđa skuvla birra. Muhto nu mo moai oainne dán de lea stuorrá erehus geavaheamis sámegiela Deanus ja Kárášjogas. Sámegiella leat eanet majoritehta giella Kárášjogas ja Deanus sámegiella fas lea eanet minoritehta giella.
Kárášjogas lea dábálaš ahte bargit sihke buvddain, apotehkas ja sámediggis álget sámástit lihkká eai dieđe leat go sámegielhállit vuoi eai. Olbmot Kárášjogas lea hárjánan ahte eanáš olbmot sámástit ja háliidat sámástit go lea sin eatnigiella. Muhto Deanus de lávejit eanáš bargit dárogilli fástidit, lihkká jus boađat NRK bargiide, serviceossodagas gielddas dahje buvdii. Moai iskkaime ahte fástidedje go sámegilli go riŋgiime, ja nu go moai árvideimme de lea stuorra erohusa Kárášjogas ja Deanus. Deanus álgi diehtojuohkkin sámegilli, muhto go bođiime ráđđeviessu ja vuostáváldimii de eat áddehallan, ja doppe dáhtui munno dárostit. Kárášjogas bođiime njuolga ráđđeviessu gos hálai sihke dárogilli ja sámegilli. Go jearaime máhtii go sámegilli de gal vástidii “jo” ja sámástii munnuin. Moai geahččaleimme riŋget sihke Finnmárku dearvvašvuođagoavážii ja Finnmárku fylkkagildii, muhto guktui vuostáiváldin lei dárogilli ja váilui sámegilli.
Jus oaidná dáid erohusain, de maid oaidná áhte ii boađe leat seammalágan skuvlašiljus Deanus dego Kárášjogas. Deanus eai álge mánát sámástit guimmiideaset jus lea dárogiel hállit láhkosis, nu go dávjá lea Kárášjogas. Kárášjogas lea maiddái sámegiel hállit eanetlogus ja dát dahká ahte lea lunddolaš dieppe sámástit. Deanus lea maid lunddolaš sámástit, muhto ii go leat dárogiel hállit lahkosis. Dárogiella orru dego eanetlohku giella Deanus. Oidnojuvvo ahte lihká lea sámegiella dego nubbingiellan de ii geavahuvvo giella njálmmálaččat, ja sis ii leat vejolašvuohta gulahallat dáidde geain leat sámegiella vuosttas gielain lunddolaččat. Lea maiddái buorre ahte olbmot válde sámegiella dego nubbingiellan, muhto lea dárbu gievrudit sámegiela nubbingiellan vuoi šaddá buoret áddejupmi. Sámeskuvlla lea leamašan buorre Detnui go lea dahkan ahte ollu eanet olbmot leat bidjan iežas mánáid sámeskuvlii, lihkká go eai hála sámegiela. Lea oidnojuvvon ahte mánát nákcejit váldit giela ruovttoloahta lihkká go eatni dahje áhčči leaba láhpán giela. Jus de bidjet skuvllaid nu lahkalagaid go lea jurddašuvvon de bohtet ollu eanet váhnemat válljejit bidjat mánáid dárogiel skuvllii ja dalle rievdá dát ođđa treanda mii lea šaddan Deanus. NRK lea juo 2012:s čállán Rolan Aslaksen birra gii oahpai sámegiella su eatni ja áhčči dihte.
«Men med sterke samiske barnehager og skoler, er det mulig å gjenoppvekke samisk – også innenfor i husvegger der norsk er hovedspråket.» Čállii NRK Sápmi juo 2012:S.
Skuvla ášši boahtá billidit boahtteáige sámegiel hálli ovddas. Moai doaivvo ahte dáid ruđaid maid gieldda geavaha ođđa skuvla huksemii lea buore vai min eatnigiella/váibmogiella bistá ja joatkašuvvo,hállojuvvot sihke Deanus ja eará gielddain ain viidáseappot.
Gáldut:
Moai letne guokte joatkkaskuvla oahppi, ja letne čuvvon dán skuvlla ášši man birra lea ja lea leamašan sáhka Deanus dáid máŋgemuš vahkkuin. Moai áigo deattuhit man dehálaš lea ahte buot Deanu mánát ja nuorat ožžot dan seammá fálaldat skuvllas. Nu mo ođđa dearvvaslaš skuvllaárgabeaivvi, muhto maiddái buorre vejolašvuođaid ovdánahttit giela ja oažžut eanet vejolašvuođaid hállat eambo sámegiela. Nugo moai oidne dan, de váttisvuohta ii leat ođđa skuvlla huksejupmi, muhto gos plána mielde lea dál arvaluvvon hukset ođđa dárogielskuvlla.
– Gielladilli billašuvvá, juohkehaš gii bargá sámegielain ja gii muđui ge lea guovttegielat diehtá ahte sámegiella lea dat mii álo vuoittahallá go majoritehta giella boahtá báldii, dadjá Lemet Niillas Helander NRK Sápmái.
Moai letne hui ovttaoaivilis Lemet Niillas Helanderin, maid son lohká NRK sápmái. Muhto ii dušše ahte lea oahpaheaddji gii lohká dan, lea velá dutkit geat leat dutkan ášši geat maid lohket dan seamma.
Muhto mo lea Deanu gielda dán áššin bargan? Nu go moai oidne de orru leamen ahte politihkkárat eai leat doarvái rahkánan mearrádussii. Sáhttá addit stuorra váikkuhusaid gilddii dát mearadus mii mearriduvvui gieldastivrras, ja ahte sátnejođiheaddji geavahii su duppal jietna vel. Dat čájeha ahte gieldastivra ii leat áibbas ovttaoaivilis. Ean lean gullan maidege skuvlaášši plánemis ovdal go lei mearriduvvon. Dat čájeha ahte gieldda lea funet gulahallan Deanu nuorain/mánáin ja Deanu boahtteáige ássiiguin. Dát ášši lea váldán ollu sadji medias ja sosiála medias dego Facebookas. Moai oainne ahte lea stuorra sierramielalašvuohta Deanus dán ođđa skuvlla áššis, ja ahte dát maid lea mielde buktit eanet ovdagáttuid sápmelaččaid birra, sihke Deanus ja olles Norggas.
Manne lea nu dehálaš ovdánahttit sámegiella? Giella guoská min identitehtii ja kultuvrii, mii maid diehtit ahte lea hui dehálaš olbmuide. Sámegiella ii leat dušše sámegielstipeanda, muhto lea riggudat midjiide dálá áigái ja boahtteáigis. Munnuide lea máhttit sámegiella leamašan ovdamunni go lea leamašan álkit oaččut bárggu, háleštit rájai gaskal, munnos lea čoavdda min kultuvrii ja ollu eanet ovdamunni dalle. Giella ráhppa ođđa gielaid oahppat, ja addá maid rigguda olbmuide. Moai letne oaidnán ollu ovdamearkkaid gos nuorat láhpet giela go eai gula, eaige hála ja oahpa beaivválaččat giela. Lea min stuorámus ballu ahte nuorrat ja mánát šaddet láhppit sin giela ja vejolašvuođa oahppat sámegiella sin skuvlaárgabeaivis nu ollu go vejolaš.
Ágga bágget sámegiella fágain skuvllas lea issoras negatiiva, go dat ii adde maidege positiivalaš áššái. Sivva sáhttá lea ahte ii leat lunddolaš bággejupmi bokte oahppat giela. Bággejumiin ii boađe guhkás, go olbmot eai boađe oahppat giela iluin dahje mielain. Ii oktage lihkko bággejuvvot, ja olbmot eai oainne ahte dát ii leat vástádusa skuvlaáššis. Sátnejođiheaddji Deanus lea evttohan ahte ođđa skuvlla galgá leat guovttegielalaš skuvlla gos mánát fertejit oahppat sihke dárogiella ja sámegiela bággolaš.
Dieđusge moai háliidetne ođđa skuvlla Detnui, muhto moai rávvejetne gávdnát eará báikki ja geavahit eanet ruđaid vai seastit giela. Go giella lea divrras Deanulaččaide! Moai rávvejetne politihkkáriid Deanus smiehtastit ođđasit.
Don leat mu gusa
Gusa gusa gusa
Go don leat nu čeavlái
Gusa gusa gusa
Don leat mu sávzza
Sávzza sávzza sávzza
Go don leat nu linis
Sávzza sávzza sávzza
Don leat mu heasta
heasta heasta heasta
Go násti álo báitá
Báitá báitá báitá
Dál lea fas áigi álggahit blogget fas dán bloggii, SÁMEGILLI! Dál de lea jearahus, maid DON hálit lohkkat min bloggas? Buot vástádusat lea buorre, ja ii maidege lea boastut!
Dearvuođat Redaktevrat Dedonuoras
Ellen Hofsø:
Ellen Hofsø lea čállán máŋga girjji, muhto dušše okta lea jorgaluvvon sámegillii.
Girjii:
Sárái girji lea Sárá áhku birra, go son lei nuorran. Sárá áhkku, Kristina lea čállán reivve sutnje, su eallima birra 1950-logus.Kristiinna orui su áhku, ádjá ja áhkumuoŧŧá luhtte. Go su áhkku jápmá su eallin rievdá. Su áddjá veahkaváldái su seksualálaš. Kristina gávdná maid manne su eadni báhtarii. Váldofáddá girjis lea dan čearddalaš kultuvrakonflikta, sápmelaččaid ja dážaid gaska. Dan áigge ii lean buorre leat sápmelaš. Kristiinna ii oaččo vuolgit Elle guossái go son lea sápmelaš. Eará mánát givssidit sámemánaid.
Eará:
Girjii lea hui álki lohkat go giela lea nu álki ja lea kronologalaš, dušše muhtumin njuike reivii fas, muhto dat lea álki áddet, lea álki čuovvut dáhpáhusaid. Heive nuoraide go lea nuora nieidda birra, ja fáddá maid čuohcá nuoraide. Girjjis lea hui rašši fáddá go Kristiina áddjá veahkaváldá su seksualálaš.
Girjii: Kátjá
Čálli: Ellen Marie Vars Lágádus: Davvi Media O/S
Álmmuhuvvon: 1986
Siiddut: 235
Ellen Marie Vars lea máŋga nuoraidgirjii čallán, ja lea áŋgir sámegielat lohkkiid váras čállit. Son lea ovcci girjjii čállán, ja daid gaskkas leat sihke nuoraid ja mánáidgirjjit. Ellen Marie lea maid leamašan sámi nuoraidbláđi Š doaimmaheaddji. Kátjá lei Vars vuosttaš romana , ja dat lea deaddiluvvon sihke sámegillii ja dárogillii.
Kátjá lea nuorra dálusápmelaš gii iežas gullevašvuođa dan sámi servodagas eahpida.
Son ii dovdda gullevašvuođa gostige, go sihke dážat ja boazosápmelaččat su bilkidit ja olgguštit. Áidna olmmoš gii Kátjá oaivvilda áddet su lea Áhkku, gii buohcuvuođa dihtii eallimis rivvejuvvo dán máilmmis eret. Áhku haga lea Kátjá váimmus guorus latnja, ja son deavdá dain čáhppes dovdduiguin sihke sámiid ja dáččaid vuostá. Eallin ii leat Kátjái leamašan buorre, ja son ollu váivviid nuorravuođas deaivá. Kátjá ráhkisvuođain, suhtuin, sáhkkiivuođain ja máŋga eará dovdduin beassá oahpásnuvvat. Oahpu dihtii Kátjá Romsii fárre, ja deaivá olbmo gii su eallima galgá áibbas rievdadit. Su oaivilat ja máhtu ráhpá Kátjá sámi čalmmiid. Dát olmmoš oahpaha Kátjá ráhkistit ja deavdá fas Kátjá váimmus áhku guorus saji. Morraša dihtii son de báhtara máttás Osloi, gos deaivá Lásse gii oahpahii Kátjái rámiin iežas sámivuođa ja duogáža guoddit.
Mun dovden ahte dát muitalus deaivvai njuolga mu váibmoruohttasii. Mun dovden ahte mun in šat lohkan, muhto ledjen mielde girjji dáhpáhusaiguin. Mun dovddan gullevašvuođa dán muitalussii dan dihti go lean ieš sápmelaš, ja lean vásihan riidduid ja bilkema dáččaid ja sápmelaččaid gaskas. Dat lei álkit čállon, ja danin ii šat dovdun ahte ledjet lohkamin. Giella lei heivehuvvon nuoraide, ja son lei álkes sániid geavahan. Son lei maid geavahan ollu nuoraid sániid, ja geahččalan nuoraid “sleaŋa” geavahit. Vars lei maid romána álkit huksen, nu ahte lei álki áddet sisdoalu ja romana váldu sisdoalu. Duođai ávžžuhan dán girjji earáide, geat beroštit dáruiduhttimis ja nuoraid dovdduid birra. Dát romana lei heivehan sápmelaččaid, nuoraide ja olbmuide geat háliidit sámiid nuoraid oaidnu ja oaivilii ja jurdagiid birra lohkat.
Girji: Urbi
Čálli: Kirsti Paltto
lágádus: Gielas
Almmuhuvvan: 1994
Siiddut: 202
Kirsti Paltto lea riegádan 1947, ja orru Ohcejogas Suomas. Son lea čállán sihke divttaid, románaid, noveallaid ja gullugovaid sihke ollesolbmuide ja mánáide. Paltto lei vuosttas sámi nisu gii čálli girjji, noveallačoakkáldat “Soagŋu”, mii almmuhuvvui 1971. Son maiddái lea dat sámegiel girječálli gii lea almmuhan eanemus girjjiid. Paltto čállosat lea dávjá čállon preterihtta hámis. Su čállosat buktet ollu váttisvuođaid sámi árgabeaivvis, ja erenomaš badjelmanahat sámi servodagas ja suoma servodagas.
Urbi girji lea nuorra nieidda birra gean mii álgit dovddastit. Urbi lea bajásšaddan su guokte nuorrat vieljain, etniin ja áhčiin geat riiddáledje ollu, ja go earránedje de son fárrii siesá ja čeazi lusa, ja nuorrat vieljat eatni mielde. Son lei suhttus su vátnemiidda, muhto earenamaš su eadnái. Urbi lea jaska nieida, ja nugo earát nuorra nieiddat son maid ráhkásmuvvá, juhká ja jurddaša ollu gii bat son lea ja maid áigu boahtteáige. Urbbi bajásšaddamis lea ollu váivi ja moraš mii váikkuha su nuorravuođa eallimii. Sus leat ollu muittut bajásšaddamis, sihke váivves ja buorit. Románas mii deaivat su skihpára Elina, siessá, fulkkežat ja sihke gánddaskihpárat ja irgit. Urbi lea maiddái čeahppi čállit divttaid ja doddjot.
Mu oainnu mielde dát lea buorre nuoraid girji, muhto ii dat buoremus maid mun lean lohkan. Girji heive buoremus nuoraide (muhto eanemus dáidde geat ledje nuora 20 jagi áige), ja erenomaš nieiddaide. Girji ii heive áibbas dán áiggáš nuoraide, danin go áiggi lea rievdan ollu dán áiggis go dát girji álmmuhuvvui, ja nuorrat leat rievdan ja mo nuorat ellet dál lea ja dalle lea maid rievdan mii dáhká ahte nuorrat dán áige ii identifisere iežat nu ollu dán girjjiin. Girji lea veahá váttis áddet, go čálli njuike ovddas maŋos áiggis ja mun goitge láhppojin máŋgii. Čálli lea suoma sápmelaš čálli, ja danin sáhttá leat váhá váttis áddet buot. Sátneriggodat ja rivttesčállin sáhttá leat veahá váttis áddet Norgga sámiide. Omd. Čálli čállá oapateaddji, ja nu mu suopmanin dát ii leat riekta čállojuvvon. Inge dovdan ahte sáhtten identifiseret girjjiin, ja danin ii šatta mu favorihta. Girjis eai leat váldodáhpáhusat ja muhtumin šaddá hui láittas lohkat dan dihtti. Girjji fáttát leat e.e. nuorravuohta, bajásšaddan ja sámevuohta. Nuorravuohta boahtá oidnosis go mii čuovvu urbi sihke skuvllas ja astoáiggis. Omd. go lea feasttas juhkamin, go lea ruovttus siesáin ja go leat okto. Mii oažžut gullat dáhpáhusaid Urbbi mánnávuođas ja bájasšaddamis, nugo su áhči ja eatni riidaleami ja earráneami. Maiddái muitala son mo lea leat sápmelaš dán áiggi dego nuorra nieida, sámevuohta boahtá ovdan go son berošta duddjomis, sámásta ja go vuolgá sámekonferánsii Romsii.
Dán romanas lea muhton divttat, maid čálli lea čállán dego váldoolmmoš girjjis. Divttat lea Urbi oaivilat ja jurdagat čállojuvvon báhpárii dego divttat, ja daid lea heivemin girjái. Ávžžuhan buohkat geas leat miella lohkat sámegiel girji lohkat dán girjji.
Birccubálkus: 4
Gáldut:
http://www.calliidlagadus.org/web/index.php?leksikon=1&olles=194
Gatnjaliid geaidnu
oaivvi lihkastagaiguin
rievdá
Skihpára sihkastat
gatnjaliid mátki
bisseha
Rivttes sániiguin
gálbmaseamos váibmu
liggejuvvo
Čieročalbmáigis
jeđđehusa álo
skihpáris gávdnat
Dedonuorat 